Gibsonová se omlouvá, ale nikdy vám s určitostí neřekne, kdy bude nová kapitola. Zavísí to na čase, postavení hvězd a planet, rychlosti větru a počtu pavouků v její skříni. Jestliže nechcete jít chytat pavouky, vytvářet za jejími okny vichřici, vraždit její profesory či sestřelovat hvězdy, zanechte komentář, povězte svůj názor. A ona se k tomu snadněji dokope. (A taky vás bude naprosto milovat.)

Řekni mi proč

27. září 2013 v 16:39 | Elizabeth |  One Direction
Krátká jednorázovka a bohužel i aktuálně dost tématická... stále nemohu uvěřit tomu, že kluci prý podepsali s Modestem smlouvu na další tři roky. A to jsem si říkala, že nejsem žádná šílená fanynka. Ne, nevěřím tomu, žere mě to... ale nic s tím neudělám.
Mimochodem - druhá kapitola You are mine se konečně! píše, tak se na ni brzy těšte. Tak trochu (víc) zdrcená Elizabeth...

Obrázek by Nits


Pověz mi proč. Co se stalo, co jsi udělal. Proč.
Odešel jsi. Já vím. Odešel jsi a už se nevrátíš. Nikdy.
Ale proč. Proboha proč.
Nevím, tápu a nechápu.
Jak moc bych to chtěl vědět. Jak moc bych chtěl vrátit čas. Mít tě zas u sebe, sevřít tě v náručí a už tě nepustit.
Jsem naivní, ale stále doufám, že je to jen noční můra, ze které se probudím. A ty budeš ležet vedle mě a já tě sevřu v náručí. A už nepustím.
Ztratil jsem tě. Takovým způsobem, že mi tě už nic nevrátí.
Proč?!
Když si to uvědomím, děsí mě to. Stále tomu nevěřím. Stále používám přítomný čas, když o tobě mluvím.
Nemůžeš být pryč. Jsi můj anděl a ti přece neumírají. A já vím, že se pletu. Protože jsi mrtvý.
Jsi kurva mrtvý. A já nevím proč. Nebo jsem tu celou dobu byl slepý?
Souhlasil jsi. Říkal jsi, že ti to nevadí. Že to chápeš.
Že akceptuješ fakt, že si všichni myslí, že chodím s Eleanor.
Tak proč jsi to sakra udělal?!
Já, ty, všichni ze skupiny znali pravdu. Že spolu chodíme, že se milujeme. Ty a já.
Probouzeli jsme se spolu, trávili noci v jedné posteli. Nazí, vzrušení a ráno jsme se probouzeli šíleně nevyspalí. Ale šťastní.
Objal jsi mě, políbil na ucho a popřál dobré ráno. Při sledování televize jsi mě choval v náručí jako malé dítě. Při koncertech na mě vrhal pohledy, ze kterých se mi málem postavil.
Veškerý volný čas, který jsme měli, jsme trávili spolu. Seděli jsme na zemi, hráli flašku. Ach, jak jsem miloval ten pocit, kdy jsem se mohl koukat, jak ze sebe svlékáš veškeré oblečení. Provokativně pomalu. Jako nějaká děvka.
Miloval jsem, jak jsme si vytáhli spacák a zachumlaní v něm jsme spali na zahradě, pozorujíc hvězdy a měsíc nad našimi hlavami. Jednoho dne jedna hvězda padala a ty jsi mi řekl, ať si něco přeji.
"Chci být navěky s tebou," pověděl jsem ti tehdy.
"Nikdy tě neopustím," odpověděl jsi a objal jsi mě.
Přesto jsi to udělal. Odešel jsi.
Jak těžké může být se předávkovat? Léky, drogami, čímkoliv.
Tehdy, ten večer, kdy mluvila přítelkyně Coryho, jsi brečel.
Věděl jsi, že uděláš to samé?
Že mě opustíš, že odejdeš?
Vždycky jsem tě miloval. A pořád tě miluji, i když tu nejsi.
Ale jak mám žít, když odešel můj anděl, když jsi odešel ty, Harry?

Déšť pomalu ustával a zpod mraků už prosvítalo slunce, když se černá rakev nořila do země. Přítomné osoby jen těžko zadržovaly pláč a mnohým se to nepodařilo, třebaže ti, co zesnulého dobře znali, tušili, že se teď má lépe. Že je šťastný, ať odešel kamkoliv, protože je s ním. S tím druhým, jehož hrob byl hned vedle, stále vyzařující dojmem novoty a pochmurného pocitu, kdy si člověk uvědomí, že dotyčný opustil tento svět teprve nedávno.
Lidé se rozcházeli. Pomalu a s hlavami skloněnými. Slunce nabíralo na síle a mraky mizely. Na tmavém náhrobku bílým písmem stálo: Louis William Tomlinson.
A o kousek dál, na tom starším z hrobů: Harry Edward Styles.

Dva mladí muži, kteří sami odešli z tohoto světa.
Dva mladí muži, kteří měli vše. A přitom nic.
Dva mladí muži, kteří bez sebe nedovedli žít.
Dva mladí muži, kteří již byli spolu. A šťastní.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 28. září 2013 v 15:22 | Reagovat

Smutné, ale dokonalé. :) Koncem si mě překvapila. Myslela jsem, že to bude jenom taková jeho úvaha v depresi nebo tak.

2 Rie Rie | Web | 29. září 2013 v 18:36 | Reagovat

smutné, ale na druhou stranu ten konec, že jsou zase spolu... :') krásně napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama