Gibsonová se omlouvá, ale nikdy vám s určitostí neřekne, kdy bude nová kapitola. Zavísí to na čase, postavení hvězd a planet, rychlosti větru a počtu pavouků v její skříni. Jestliže nechcete jít chytat pavouky, vytvářet za jejími okny vichřici, vraždit její profesory či sestřelovat hvězdy, zanechte komentář, povězte svůj názor. A ona se k tomu snadněji dokope. (A taky vás bude naprosto milovat.)

Září 2013

Majetek

30. září 2013 v 17:39 | Elizabeth |  Stmívání
Ze všeho nejdříve bych vám všem chtěla moc a moc poděkovat. :) Když jsem si tento blog v červnu obnovila a začala sem umisťovat své povídky, neřekla bych, že někdy na něm budu mít přes 2,000 násvštěv. A už vůbec ne, že se tomu stane v září stejného roku. To skutečně ne, tudíž moc díky. :))

Samotná povídka je návrat do dob, kdy jsem začínala psát FF. Kdy jsem netušila, co je to slash, psala kapitoly, které měly 500 slov a podobně. Začínala jsem na Stmívání a stejného fandomu je i tato povídka, napsaná pro mou drahou Chiku, zajímavou osobu, která k mému štěstí bydlí i ve stejném městě (na rozdíl od jiných mých spřízněných duší). Ale doufám, že se bude líbit i ostatním, třebaže uznávám, že své chyby má. :)

Obrázek by Nits

You are mine - 2. kapitola

28. září 2013 v 12:13 | Elizabeth |  You are mine
Druhá kapitola, ještě o pár slov delší než ta předchozí. A i když to v té předešlé nebylo až tak naznačeno, třeba vám po přečtení této bude více věcí jasných. Přijemné počtení, za komentáře budu neuvěřitelně ráda. :)



Řekni mi proč

27. září 2013 v 16:39 | Elizabeth |  One Direction
Krátká jednorázovka a bohužel i aktuálně dost tématická... stále nemohu uvěřit tomu, že kluci prý podepsali s Modestem smlouvu na další tři roky. A to jsem si říkala, že nejsem žádná šílená fanynka. Ne, nevěřím tomu, žere mě to... ale nic s tím neudělám.
Mimochodem - druhá kapitola You are mine se konečně! píše, tak se na ni brzy těšte. Tak trochu (víc) zdrcená Elizabeth...

Obrázek by Nits

Exkurze s ročním zpožděním

25. září 2013 v 19:53 | Elizabeth |  Deník
Já vím, že ten název je divný a všechno možné, ale prosím, mějte pochopení. Protože mě nic jiného nenapadá.
Nepsala jsem o tom, ale včera a dnes jsme jeli se školou na dvoudenní exkurzi. Měli jsme jet už před rokem, ale nestihlo se to. A v červnu, kdy byl náhradní termín, byly povodně. Takže taky nic.
Těšila jsem se na ni celý ten rok. Ne kvůli tomu, že jsem dnes viděla zámek v Libochovicíích, Hazmburk, klášter v Doksanech či hrad v Budyni nad Ohří. To mi bylo skoro ukradené. Já se těšila na to, co jsem viděla včera.
Terezín.
Ano, slyšíte dobře. Já se do něj těšila. Chtěla jsem vidět Malou pevnost, Ghetto,... a viděla jsem víc, než jsem mohla doufat. Začalo to už samotných příchodem, kdy jsme šli pěšky z nádraží v Bohušovicích nad Ohří. Většina mých spolužáků se bavila, vtipkovala. Já se dívala. Koukala se po okolí Terezína, na jeho opevnění. Spatřila jsem betonové sloupy, kterém chyběla jediná věc. Ostnatý drát. Viděla jsem železnici, která tam končila. Vlaky, tmu, štěkot psa a siluetu esesáka jsem si zvládla dopředstavit. A zvláštním způsobem mě to děsilo a fascinovalo zároveň.
Nebudu zde popisovat všechno, to snad ani nejde, protože je toho mnoho a ještě více. Můžu vám říct jedinou věc - jeďte tam. Projděte okolo hřbitova, pod nápisem Arbeit mach frei, vejděte do cel, zkuste, jaké to je, když celá vaše skupina čítající dvacet pět osob vejde do té pro Židy. Skoro se tam nevejdete. A pak si zkuste představit, že v té malé místnůstce bylo až sedmdesát osob najednou.
Viděli jsme dva filmy, v obou byly použity materiály z původního nacistického propagandačního filmu, který vznikl při návštěvě Červeného kříže v roce 1944. Děsívé je vědomí, že většina lidí, kterou člověk v tom snímku uvidí, se konce války nedožila. Protože následně začaly největší deportace na východ do vyhlazovacích táborů.
Člověka to děsí, fascinuje. A ví jedinou věc - že se to už nesmí nikdy stát znovu. Protože to by jinak už byl konec. Pro nás všechny.

Kruvalská princezna - 14. kapitola

22. září 2013 v 18:58 | Elizabeth |  Kruvalská princezna
Kratší kapitola, ale osobně jsem ráda, že jsem se k ní vůbec dokopala. A ta další už snad bude další, protože tam toho děje bude přeci jen více. Příjemné počtení, mí drazí. :3


Do knihovny a ještě dál

21. září 2013 v 15:51 | Elizabeth |  Ostatní tvorba
Slibovaná krátká jednorázovka inspirovaná trilologií Divergence. Neřekla bych, že je to normální Fanftiction, ale to uvidíte sami. Původně byla psána do soutěže na Hogu. :)
Příjemné počtení. :)

Obrázek by Nits

Došla mi cukrová vata

20. září 2013 v 19:26 | Elizabeth |  Deník
Došla mi cukrová vata.
Měla bych psát.
Místo toho mi hrabe a přitom poslouchám písničky, nad kterými většina mých vrstevníků ohrnuje nos.
Protože... proč vlastně?
Protože nastal podzim, střídají se mi nálady jako na běžícím pásu a já právě chytla nějakou šílenou a strašně optimistickou. A věc se má tak, že jsme dneska ve stáji měli jízdu zručnosti v maskách. Spadla jsem, tedy spíše elegantně sesedla, hned po první překážce. Ale hned nasedla a jela dál, tak to nic tak hrozného nebylo. Ale už vidím, že až uvidím nějaké fotky, tak zjistím, že jsem dělala všechny možné chyby a měla příšerný sed. No co, nikdo není dokonalý a já už vůbec ne.
A teď tu tedy sedím, cukrová vata, kterou jsem dostala od táty, mi už došla. Měla bych psát, ale asi to nechám na zítřek. Místo toho si půjdu dělat matiku. Já vím, zní to bláznivě.

Jinak, moc bych chtěla poděkovat těm, co tady na blogu čtou nějakou povídku a zanechají komentář. Jakákoliv odezva vždycky potěší. A já se budu snažit napsat další kapitoly co nejdříve. :3

PS: Zítra bych měla přidat jednu krátkou jednorázovku, inspirovanou knihou se jménem Divergence. :)

You are mine - 1. kapitola

16. září 2013 v 18:24 | Elizabeth |  You are mine
Pokud někdo sleduje pořadník, ví, že tohle tam nebylo. Ale nápady přichází a někdy se vám stane, že celý den myslíte jen na jedinou povídku, víte přesně, co chcete napsat, až to konečně uděláte... a tak je tu tahle Larry. První kapitola má 1,900 slov a lhala bych, kdybych tvrdila, že mě její psaní nebavilo. Možná se toho v ní nestalo moc, ale tak to na začátcích bývá, ne?

Obrázek by Nits

You are mine

16. září 2013 v 18:20 | Elizabeth |  You are mine
Obrázek by Nits

Budoucnost. Nebo snad historie? Asi tak trochu od obojího. Asi tak trochu děsivá povídka - o nepřízni osudu, o nespravedlivosti světa. O bolesti a o tom, kolik věcí nás všechny ovlivňuje, co se s námi děje. Patříme někomu jinému, ztrácíme sebe. Umíráme. A ani o tom nevíme.


For the last time

15. září 2013 v 18:55 | Elizabeth |  One Direction
Já. Se. K. Tomu. Dokopala! Aneb slavte a jásejte, lenost byla zabita a ponechána k vykrvácení na bojišti.
A k čemu že jsem to vlastně dokopala? No, k jisté povídce, která mi v hlavě ležela už nějaký čas. Zarry, asi krapet sladké a romantické, ale co, nemůžu pořád psát jen o smrti, že. :)

Obrázek by Nits